pátek 9. prosince 2016

Z říše pohádek: "jak jedna žena změnila svět"

Za devatero řekami a devatero horami žila byla jedna velmi moudrá žena. Ta žena měla dvě malá dítka, svého milovaného manžela a pár milovaných zvířátek. Žila ve společnosti lidí, kteří denně koukali na reklamy na šunky, libové masíčko, vynikající sýry a byla tak svědkem strašlivého vraždění úžasných bytostí. Té ženě to bylo velice převelice líto, protože dávno věděla, že její děti, manžel i zvířátka mohou strašně nádherně žít bez  jakékoli nutnosti zabíjet ostatní, ale nevěděla jak by to řekla ostatním lidem, protože oni se zdáli spokojeni s deseti deky šunky od kosti každé ráno k snídani, zdáli se spokojeni hlavně proto, že vídali tolik reklam na maso a živočišné produkty, že masové vraždění prostě pokládali za "normální"... A s takovými lidmi se jen těžko mluvilo a ta žena, ačkoli nebyla úplně chudá, nebyla ani tak bohatá, aby dokázala zaplatit reklamu v televizi a psané texty a rozmluvy s lidmi se zdály docela neúčinné. Jednoho večera ale tu moudrou ženu něco napadlo. To co uměla velmi velmi dobře bylo vaření a pečení. Rozhodla se tedy, že napeče tolik moc dobrot, až z nich postaví celý příbytek pro pocestné, ve kterém bude vařit. A jak se rozhodla tak také učinila. Vůně z perníčků, které pekla se linula široko daleko po okolí a netrvalo dlouho a lidé se začínali ptát, copak že to žena peče. Ta se ale nedala a jediní kdo věděli, co má za lubem, byli její děti a její milovaný manžel, ale ti stejně dobře věděli, proč je důležité nikomu nic neprozradit.Pomáhali své mamince, jak nejvíce mohli a zanedlouho stála u nich na zahrádce přenádherná chaloupka, úplně celá z perníku.
Lidé nepřestávali přicházet a jelikož bylo před Vánoci, velmi rychle se rozkřiklo, že jedna úžasná žena má na zahradě krásný vánoční příbytek, ve kterém pocestné hostí výborným jídlem. Když přijela nejznámější regionální televize, žena se s úsměvem postavila před kameru a pověděla: "za tu dobu co sem za námi do perníkové chaloupky chodí lidé z daleka i nedaleka, jsem s pomocí své milované rodiny připravila pokrm pro stovky z nich. Z mé jediné Kamilky, slepičky a Kamila kohoutka je i přesto šťastná rodina,
kozička Amálka se skamarádila s telátkem Alfrédem a prasátko Julík zdá se posmutněl, jelikož on svého zvířecího kamaráda zatím nemá. Nikdo z nich však nepřišel vůbec o nic co patří jen a jen jim a to ne proto, že bych chodila věci, které produkují a které my využíváme s takovou samozřejmostí nakupovat do supermarketů, ale proto, že jsem nic, co by patřilo jim, nepotřebovala. Perníček ze kterého je chaloupka postavena je bez  mléka, másla a vajec a pokrmy, které připravuji jsou bez nich stejně tak. Kdyby to lidé věděli, nepřišli by. Ale tím, že jsem to nikomu neřekla, přišlo jim to co jsem dělala super. Přála bych si aby to stejně super přišlo všem i po tom co se tohle dozvědí, protože potom budou moci za mnou přicházet a učit se připravovat tyto úžasné pokrmy taky a budou tak moci své vydělané peníze investovat jinak, než přispíváním na vraždění a zneužívání úžasných bytostí, které patří do tohoto světa, ne pro nás, ale pro jejich vlastní zájmy..."
Netrvalo dlouho a ta moudrá žena si otevřela kuchařskou  školu. Ta škola se brzy stala nejvyhlášenější školou na světě a učit se vařit bez použití ingrediencí pocházejícich z nevinných zvířat se k ní začali chodit Ti nejvyhlášenější kuchaři. 
Žena tak brzy měla dost peněz i na reklamu v televizi a ještě než její děti měli své vlastní děti, tak celý svět přestal pojídat mrtvá zvířátka... <3

Žádné komentáře:

Okomentovat