pondělí 19. prosince 2016

Vánoce

To, že neexistuje způsob jak být šťastný pouze díky kontrole vlastních myšlenek může tvrdit opravdu jen ten největší ignorant (jakým jsem ještě donedávna byla). Nechápu, jak sem si nemohla nevšimnout toho co mě teď tak silně bije do očí na každém rohu.
Jsou Vánoce. Svátky klidu a míru. V rádiu namísto dopravních komplikací hlásí naplněnost parkovišť u nákupních center; na děti je ze všech stran vyvíjen tlak, aby si přáli něco, co si celý rok nepřáli; zaměstnanci po práci lítají po obchoďácích a utrácí své těžce vydělané peníze za věci, které budou užitečné jen proto, aby zaplnily místo pod mrtvým stromkem a my sme si mohli dát na sociální sítě fotografii s tím jak byl vylhaný člověk štědrý, když nám tohle všechno dal. Do toho za zvuku vánočních koled tečou na každém rohu potoky krve ze zabitých kaprů.
Přesto všechno, že ani na jediné z výše popsaných věcí neshledávám nic mírumilovného a už vůbec ne klidného, všichni jsme hluboce přesvědčeni o klidu, míru a nádherném duchu Vánoc.

Dneska když jsem poslouchala jednu z koled, tak jsem si uvědomila, že to se mnou nic nedělá. Že ještě loni, bych měla ten krásný teplý pocit v břiše. Cítila bych ten úžasný klid a mír. Cítila bych to, co jsem SLYŠELA, že mám cítit, to co si celá rok PŘEDSTAVUJI, že budu zase o Vánocích cítit. A nelze popřít, že cítit to je nádherné...
Jenomže tohle můžeme cítit kdykoliv se nám zachce, kdykoli sami chceme. Jsou dny smutku kdy to jde těžko ale mimo ně, si lze navodit toho "ducha Vánoc" prakticky kdykoliv, kdekoliv a jakkoliv. A i ve dnech smutku, když máme kolem sebe ty správné lidi, to podle mě může jít.
Nemusíme odpočívat jenom na dovolené a cítit se "blíž" jenom o Vánocích. Můžeme to kdykoliv. Jenom musíme přestat poslouchat lidi kolem nás a ta slova jichž je v době Vánoc plná televize, plná náměstí, plná rádia, a jsou jich plni i lidé, ale musíme to začít sobě samým opakovat i v jiné době. 
Sice na nás budou lidé chvíli koukat divně když jim v prostřed léta popřejeme šťastný a veselý den, ale není to jedno?

Žádné komentáře:

Okomentovat