středa 2. listopadu 2016

Z egoistky altruistkou

Poslední dobou mi hodně lidí říká, že jsem naivní a že bych neměla lidem tolik věřit. Je strašně pozitivní vědět, že tohle období už mám za sebou. Pohádka, kterou jsem si do svého počítače uložila 14.9.2013 v 0:23 je toho živým důkazem. :-)

Jak se baba jaga do své chaloupky dostala

Žila jednou jedna stará, velmi stará babička, která toho v životě už hodně moc zažila. Tahle babička byla úplně sama, děti jí odešli do světa před dlouhou dobou a ani jedno z nich se už nevrátilo, dědeček, se kterým je měla, odešel do nebíčka. Občas se babičce moc stýskalo a v těchhle chvílích seděla venku na lavičce a dívala se, komu by mohla pomoci. Tu přišla paní, co chtěla podržet košíček s malými kuřátky, tu pán, který chtěl podržet malého kozlíka, tu přišel soused a chtěl pohlídat pejska a babička všem vždy ráda vyhověla. Brzy se to však rozkřiklo a babička už neměla moc volných chvil aby si jenom tak sedla venku na zápraží, protože co chvilku se u ní zastavil někdo, kdo chtěl s něčím pomoci. Jednou to byla paní, která chtěla vzít napást husičky, podruhé dojička, která nestíhala podojit své kravičky, potom pasáček, kterému se nechtělo samotnému sedět na louce a pást husičky i šenkýřka, které se nechtěla mýt okna. Babička si začala uvědomovat že tohle není co chtěla, že takhle si to nepředstavovala, že sice moc ráda všem těm lidem pomůže, ale pokud na to bude mít dostatek sil a ty jí velice rychle ubývaly. Navíc její domeček začal vypadat čím dál tím zanedbaněji a tak se rozhodla, že bude lidem pomáhat už jen občas, když bude odpočatá a nebude mít co na práci. Pořídila se vlastní kravičku a svoje kuřátka. Ale lidé už se naučili, že babička dělá jejich práci a nepřestávali chodit prosit, byli milí, ale když zjistili, že si babička pořídila vlastní slepičky a kravičku o které se musí starat a že jí to zabírá čas, který dříve věnovala jim začali být na babičku oškliví. Zpočátku si jen mezi sebou povídali o tom jak ta hnusná babka zlenivěla, ale později jim to bylo málo a domluvili se, že babičce nedají za trest nic ze svých zásob. Hajnému řekli, aby babičce neprodal dříví na zimu, šenkýřka babičce nechtěla brát vajíčka, co jí slepičky snesli, paní které dříve chovala kuřátka jí odmítla prodat kohoutka a na studnu kam chodila pro vodu pověsili nápis – líným babkám braní vody zakázáno. Babička si nejprve nechtěla připustit, že lidé, kterým tolik pomohla by mohli být takhle zlí a tak je omlouvala a stále uctivě zdravila. Když však našla všechny své slepičky mrtvé a kravičku jak těžko dýchá uvědomila si, že mezi těmito lidmi již nemá své místo. Byla moc zklamaná a smutná a když potom i její milovaná kravička vydechla naposledy, rozhodla se, že odejde...

V době kdy mi vlastnosti dokumentu ukazují datum uložení téhle pozitivní pohádky jsem byla ve třeťáku na VŠ, každopádně myslím, že to může být jen nějaká změna, když sem si to četla, klidně sem to mohla napsat ještě dřív, ale i kdyby ne, myslim že ještě ani ve třeťáku jsem fakt nemněla tendenci ani chuť nikomu reálně pomáhat. Celej živtot sem teda sice vymejšlela jak "zachránit svět" ale jedinej na kom mi ještě i před třemi lety opravdu záleželo bylo moje vlastní ego a tak sem psala o tom jak sou lidi zlý a jaký sou svině... :D :D :D

Žádné komentáře:

Okomentovat